Ekonomická krize zrodila v Izraeli zábavný fenomén, uvádí izraelský zpravodajský server Mignews. Nikdo z místních politických špiček se nechce stát ministrem financí.
„Jen snad šiitský teroristický sebevrah by přijal tento úřad ve stávající době,“ řekl médiím jeden z čelních představitelů izraelské strany „Likud“, jejíž předseda Benjamin Netanjahu je pověřen úkolem sestavení nové vlády.
Nikomu se nechce říkat „NE“ na požadavky náboženských stran ohledně zvyšování přídavků na děti v jejich početných rodinách nebo na financování náboženského studia, jež je v řadě ultraortodoxních rodin hlavním zdrojem příjmu.
Bez zajímavosti není ani skutečnost, že právě ultraortodoxní strany, nejúporněji požadující tyto příspěvky, neuznávají samu existenci Státu Izrael, který podle nich může vytvořit pouze Mesiáš. Příspěvky však od „neexistujícího“ státu už po desítiletí vyžadují velmi důsledně.
Netanjahu tak musí řešit problém, který nejspíš neočekával. Nikdo nechce být tím „špatným“, který začne krátit sociální dávky a zvyšovat rozpočtové příjmy, nikdo se kupodivu netouží stát příčinou demonstrací nezaměstnaných a objektem zuřivé mediální kritiky.
Izraelská veřejnost, podle hlavního izraelského listu Haaretz, však takového člověka zná. Už před únorovými volbami si levicová Strana práce (Avoda) objednala průzkum, jak Izraelci hodnotí ekonomické schopnosti a nadání čelních politiků.
Předsedové stran „Avoda“ – Ehud Barak a „Likud“ – Cipi Livni, dostali po 1 bodu z 10 možných. Zato předseda strany „Likud“ – Benjamin Netanjahu obdržel v průměru 9 bodů. Izraelci si pamatují, že v roce 2003, kdy stál Netanjahu v čele vlády, jeho „drsné“ reformy vedly k ekonomickému růstu země. Je pravdou, že u náboženských stran byl ve velké neoblibě, neboť razantně zkrátil jejich požadavky, ale to už dnes už kromě „ošizených“ málokoho zajímá. Do čela kritického ministerstva by se však Netanjahu mohl postavit pouze v případě, že by obětoval post premiéra.
Stejně jako v roce 2003, požadují levicové a náboženské strany zvýšení rozpočtových výdajů bez ohledu na tíživou ekonomickou situaci. Poukazují při tom na skutečnost, že nový americký prezident Barack Obama zvýšil rozpočtové výdaje o 12% hrubého domácího produktu (HDP). „Už méně vnímají fakt, že tato Obamova politika zatím hospodářský růst Spojených států nijak kladně neovlivnila. Nezaměstnanost v USA vzrostla na 8,1% a měsíčně přichází o zaměstnání 400 tisíc lidí. Burzovní index v okamžiku jeho zvolení poklesl o 30% a za dobu jeho krátké vlády o dalších 20%,“ uvádí izraelský zpravodajský server Mignews.
Nejbližší dny by tak měly ukázat, zda se Benjaminu Netanjahuovi vůbec podaří sestavit vládu, zejména takovou, která by našla většinovou podporu ve 120 členném izraelském parlamentu – Knessetu. Nepodaří-li se mu to, bude muset prezident Šimon Peres požádat v dubnu předsedu jiné strany, aby se o tento nesnadný úkol pokusil.
(raz)
