Mezinárodní právo a Izrael
Izraelským premiérem ustavena komise měla rozhodnout, zda je výstavba domů a bytů na území Judeje a Samaří v souladu s mezinárodním právem. Pod vedením penzionovaného soudce Nejvyššího soudu Edmonda Levyho zveřejnila komise svůj nález 4. července 2012: „Izrael má plné právo osídlovat Judeu a Samaří.“
Komise dále doporučila izraelské vládě vyhnout se demolicím v dané komunitě, poněvadž nynější stav vláda sama vytvořila. Osídlováním zmíněného území naplňovali osadníci rozhodnutí Británie, Francie, Itálie a velvyslance Japonska z dubnové konference v San Remo v roce 1920. Vítězné mocnosti stanovily, že židovští představitelé mohou „znovu vybudovat svou vlast ve své historické zemi.“
Poslední suverénní mocností v Palestině před vznikem Izraele byla Velká Británie, pověřena Ligou národů k naplnění rozhodnutí ze San Rema, tj. k vytvoření vlasti pro židovský národ. Jordánskou okupaci území Judeje a Samaří po válce z roku 1948 mezinárodní společenství neuznalo. Jestliže zmíněné území Jordánsku právně nepatřilo, je zcela evidentní, že obsazení území Izraelem v červnu 1967 nemohlo být kvalifikováno jako „okupace“ podle práva.
Obsazení území v roce 1967 nazval bývalý předseda Nejvyššího soudu (NS) Aron Barak (1995-2006) „agresivní okupací.“ Pod jeho vedením se stal Nejvyšší soud, podle jeho kritiků, alternativní vládou. Jeho kritici označili éru jeho předsednictví za vládu soudců, ne za vládu práva. Mezi největší kritiky patřili bývalý předseda NS Moše Landau, profesor Ruth Gavison a Richard Posner. Jako sekulární Žid si udělal mnoho nepřátel mezi věřícími svým doporučením, že po rozvodu se izraelské náboženské soudy musí rozhodovat v majetkových sporech spíše podle Knessetu než podle Halachy.
Právo Izraele na osídlování Judeje a Samaří vždy hájili předseda mezinárodního soudu v Haagu Stephen Schwebel, prof.Elihu Lauterpacht z univerzity Cambridge a bývalý děkan univerzity Yale prof. Eugene Rostow. Neuškodí připomenout, že Jordánsko se zřeklo své „suverenity“ nad Judeou a Samařím koncem 80. let ve prospěch palestinských Arabů.
