Kristallnacht po anglicku, aneb dvojí metr Evropy
Londýn (raz) - Britský list Spectator uveřejnil několik trestných činů z po-slední doby, které se staly v Londýně a jejichž základem je antisemitismus. Uvedl to izraelský zpravodajský server Mignews.
Ve čtvrtek 15. ledna vtrhla brzy ráno "banda islámistů" do kavárny mezinárodního řetězce Starbucks a začala tam rozhazovat "Molotovovy koktejly" - láhve se zápalnou směsí.
Vedoucí kavárny se v obavách o svůj život ukryl v kanceláři a sledoval pustošení přes vnitřní monitory. Ty také posloužily posléze jako dokumentační meriál. Důvodem pro útok v Londýně byla skutečnost, že výkonným ředitelem Starbucks v Americe je Howard Schulz, židského původu.
Ve stejný den skupina "výrostků asijského vzezření" házela cihly po kamionu supermarketového řetězce Tesco. Pětačtyřicetiletý řidič je stále v nemocnici s těžkým zraněním hlavy.
Na jednom ze supermarketů Tesco v londýnské podzemce je namalována výzva "Vražděte Židy!".
"Je charakteristické pro Anglii," uvádí server Mignews, "že největší média Velké Britanie něvěnovaly těmto rasistickým incidentům žádnou pozornost".
V této souvislosti stojí za připomenutí také jednání Anglie vůči Česku, jemuž byl oficiciálními evropskými i britskými kruhy vyčítán rasismus, kvůli zdi v Matiční ulici, oddělující tehdy zdevastované páchnoucí sídliště obývané řadou nepřizpůsobivých romských obyvatel od domků dalších děčínských občanů. Česko bylo tehdy očerňováno a vláčeno mediální Evropou jako superrasistická země.
Bylo proto až překvapivé, v jakém mediálním tichu proběhly "předsunuté britské hlídky" na ruzyňském letišti v Praze, které měly zabránit Romům v odjezdu do Anglie.
Také v případě nedávno proběhnuvších antisemitských útoků kolem výročí Křišťálové noci, zachovávají britská média i londýnské úřady hluboké ticho. Dvojí evropský metr by však mohl zanedlouho přínést své červivé ovoce. Někdy i malý zásah na samém začátku ušetří velké výdaje i škody v budoucnu. O škodách na lidské důstojnosti nemluvě. Ale to nejspíš distinguované britské úředníky a novináře vůbec nezajímá. Je snazší házet špínu po jiných, nežli si zamést před vlastním prahem.
Nutno ovšem dodat, že v tom Anglie vůbec nebyla sama. Ani dnešní francouzský líbivý humanista a internacionalista Sarkózy nezasáhl, když české Romy zavírala francouzká policie do vazby, sotva vkročili na půdu sladké Francie. Je proto nejspíš jen otázkou času, čím nás ještě západní Evropa ještě překvapí. Doufejme, že jejich lhostejnost a přezíravost pak nebudeme muset léčit vlastními silami nebo být znovu obětními ovcemi, až se hnědý nebo jiný radikalistický mor začne opět šířit Evropou.